Repertoár

Soubor pro svá vystoupení zpracovává region lašsko-valašského pomezí. Pokud byste měli při pořádání některé Vaší kulturní akce zájem o vystoupení našeho souboru, můžeme Vám nabídnout několik variant prezentace souboru Valašský vojvoda.

  • 1. vystoupení souboru jako celku - dle Vašich požadavků co se týče délky programu i programové náplně. Soubor má kromě mnoha volných tanečních čísel zpracováno několik tématicky zaměřených pásem -některá se váží k ročním obdobím, jiná k životním situacím.
  • 2. Pásmo vánočních koled. Samostatné vystoupení cimbálové nebo gajdošské muziky.
  • 3. Samostatné vystoupení tanečníků - předtančení , která je možno využít při pořádání plesů, bálů či zábav.

V případě, že budete mít zájem o vystoupení souboru či jiné informace obraťte se prosím na vedení souboru - kontakt ZDE.

 

Jednotlivé tance:

otvírání studánekOtvírání studánek - Soubor Valašský vojvoda se pokusil zpracovat dnes již skoro zapomenutý jarní obřad – otvírání studánek. Už od pradávna měli lidé vodu v úctě a studánkám se přikládala kouzelná, léčivá a očišťující moc. Na jaře si děvčata zvolila mezi sebou královnu, ozdobila ji a při společném zpěvu a odříkávání svých proseb vítala studánku po zimním klidu k životu. Otevřená studánka s čistou pramenitou vodou pak provázela život našich předků po celý zbytek roku.

Hospoda "U Harabiša" - (pásmo her a tanců)(Jak se kdysi hrálo, zpívalo a tančilo v hospodě "U Harabiša") "U Harabiša"& je název hostince (stavení stojí v Kozlovicích dodnes), kde " vzklíčilo sémě Janáčkovy pozdější slávy a velikosti". Světoznámý hudební skladatel Leoš Janáček (rodák z nedalekých Hukvald) zde v 80. a 90. letech 19. století pečlivě naslouchal a zapisoval písně a tance od Kozlovických tanečníků i zpěváků a kunčických hudců (Válkova muzika), které jej později inspirovaly k závažným hudebním dílům. Za všechny si připomeňme slavné "Lašské tance", s původním názvem "Valašské tance", k nimž si Janáček uchoval vřelý vztah po celý život. Některé z těchto inspirací uvidíte v podání našich zpěváků a tanečníků.

Vdovec (Holka modrooka) - V první části tančí jen děvčata a zpívají o své touze najít si ženicha. V další části přicházejí chlapi- vdovci a následující tanec. V textu doprovodné písně žertovně popisuje nerovný vztah a jeho trampoty.

Pilky - pásmo figurálních lašských tanců

Mařena - vynášení zimy z vesnice

Helička - Jarní obřadní tanec, kde děvčata přinášejí na Květnou (6. neděli postní) do vsi "liteček" (stromek zdobený pentlemi ), kterým se v dávnověku přivolávalo jaro a měl zabezpečit hojnost po celý rok. Nosila jej děvčata, která tímto symbolicky přinášel jaro do vsi. V pásmu slyšíme skvostné archaické nápěvy, typické pro náš kraj.

Vojenské pásmo - Tento taneční blok představuje návrat vojáků z dlouhé a kruté vojny domů. Po vytouženém setkání se svými vyvolenými tančí lyrický tanec "starodávný " (tento se rovněž objevuje v zápisu Leoše Janáčka a patří k nejstarším dochovaným tanečním skvostům) a 2/4 párový tanec "zvrtek", s charakteristickým předzpěvem chlapců před muzikou a následujícím rychlým točivým tancem s děvčaty.

valašská svatbaSvatba - Jeden z nejkrásnějších a nejvýznamnějších rodinných obyčejů na celém světě. V našem podání uvidíte zpracovanou poslední část obřadu - svatební veselí - po slavnostním obřadu v kostele. Celá zábava začíná jedním z nejstarších dochovaných tanců a názvem "Zaváďany" (starodávný) Mesiáš přišel na svět pravdivý. Po zavedení všech svatebčanů do kola, po sólu pro nevěstu a ženicha, muzika hrála, co si kdo poručil nebo zaplatil. Majetnost svatebčanů podmiňoval vzhled a bohatost krojových součástí. Ženich a nevěsta si pro svatební ceremoniál připravovali kroj nový a to s mimořádnou pečlivostí. Naše nevěsta má na sobě kroj, jehož původ je z roku 1895. Radost z nového svazku, tance a ze zpěvu, to vše je obsahem svatebního veselí.

Rejdák - Milostný tanec ve 3/4 a 2/4 taktu, kdy děvče před chlapcem "rejduje "(drobné taneční kroky a variace ) a snaží se mu zalíbit.

Krmáš - V krátkém nástinu tradiční krmašové zábavy je zpracována v minulosti hojně používaná taneční hra "Špiglovy ". V pásmu se setkáváme se dvěmi rekvizitami.První je "bečka piva" – jako zdroj dobré nálady a druhá "zrcadlo " – prostřednictvím něhož si chlapec či dívka vybírá protějšek k tanci. V tanečním pásmu jsou využity řemeslné písně a tance typické pro náš region.

Grúňský čardáš - 2/4 točivý tanec z moravsko-slovenského pomezí, který se svým charakterem po stránce figurální, krokové i tempové blíží ke "zvrtkům" včetně zrychlování tempa v průběhu tance.

Šátečkový - Krátký taneční blok lze charakterizovat příslovím "co se škádlívá, rádo se mívá ". Vypovídá o věčných roztržkách a následujícím usmiřování mezi ženským a mužským pokolením. Jako rekvizita je použitý šátek (záměrně ve dvou velikostech), který se stává prostředníkem těchto spletitých vztahů.

Dvojak - Svižný tanec v němž muzika mátla tanečníky střídáním 2/4 a 3/4 taktu. Odtud název, který je spíše známý v Čechách než na Moravě – Máteníky. Doprovodný text písně vypráví o láskyplném vztahu chlapce k děvčeti.

synečkova falešnostSynečkova falešnost - Dívčí točivý tanec s pěknými křehkými nápěvy, odehrávající se na louce. Dívky se během první písně svolávají a poté společně tančí chorovody (takzvaná kola a kolečka), kdy se tempo tance postupně zrychluje. V závěru se tempo opět zklidní a děvčata opouštějí scénu sborovým zpěvem za doprovodu táhlé milostné písně v archaické mixolydické tónině Nězachoď slunečko..

 

Ondráš - Dominantní postavou je Ondráš – hlavní představitel zbojnické (západokarpatské) tradice. Diváky zajisté upoutá mužský skokový tanec, který vznikl v době rozkvětu salašnického života a zbojnické tradice v beskydské oblasti. Součástí je i tzv. Ondrášův skok, který předvedou naši tanečníci. Další točivé tance (zvrtky) s děvčaty vyjadřují radost a opojení z volného pohybu.

Pasáci - Pásmo písní a tanců Pasáci se váže k jarnímu zvyku "první vyhánění dobytka na pastvu ". V ten den se všichni pasáci sešli dohromady a pak se zpěvem, práskáním bičů a pískáním na píšťalky prošli průvodem přes vesnici. Tu a tam se zastavili a zahráli a předvedli pastýřské hry, zazpívali a společně s děvčaty zatančili. Dominantní je v závěru párový točivý rychlý tanec zvrtek.

Motovidlo - laškovné pásmo pojaté jako hra

Dožínky - pásmo zobrazující konec žní

 

"Nefolklorní" předtančení

Kankán - valašské zpracování francouzského tance

Čarodějnice - noc čarodějnic

Mrazík - taneční zpracování klasické ruské pohádky

Muzikály - průřez českými muzikály

Průřez stoletími - vývoj tance od pravěku po 60. léta

Kontinenty - ukázky tanců z 5 kontinentů

Ach ti muži - předtančení inspirované nejen muzikálem Chicago

Made in Jordan - vzpomínka na festival v Jordánsku