2010 - Polsko - Kety

V sobotu 31.7.10 jsme v dopoledních hodinách odjeli do Polska na 10. mezinárodní folklorní festival „Folklorystyczne Dni Przyjaźni” .  Nečekala nás moc dlouhá cesta, protože městečko Kety, které bylo místem festivalu, leží nedaleko Bialsko-Biale.

 

Při odjezdu z Kozlovice jsme zjistili, že nikdo nemá fotoaparát! Nenechali jsme se však vyvést z míry, zavolali jsme později nastupujícím členům souboru a nakonec se sešly foťáky hned 2. Náš řidič, se kterým jsme nejeli poprvé, byl několikrát přejmenován. Z původní přezdívky Blesk vznikly hned další 2 názvy a to: Drak a Plesk!       

Tom K.: Kdo dneska řídí, Drak?  Kuba K.: No, Drak. :D Ne, Blesk! Šárka V.: Dneska jedem s Pleskem!

Někteří přepálili start zájezdu – mohutně dodržovali pitný režim, nejen vodou, ale také vínem, proto byla nutná zastávka na WC. Po zazpívání „čůrací“ hymny Drak-Blesk-Plesk autobus zastavil na benzínce, kde před vchodem do restaurace stál mohutný býk …. Toho  jsme museli samozřejmě okamžitě využít a beze strachu jsme se k němu nahrnuli a několikrát se vyfotili. Cestou na festival zjistila Verča Kubalová, že je v přechodu (je totiž na rozhraní mladších a starších tanečnic v souboru). Po příjezdu jsme se jeli ubytovat do hotelu Relax (opravdu krásné ubytování, takové míváme výjimečně), v místním kulturním domě jsme dostali šatnu, kde jsme si uložili kroje a jelikož naše vystoupení začínalo až kolem půl 8, zbylo nám hodně volného času. Už cestou na oběd jsme tipovali, že bude jistě něco s koprem, protože polská kuchyně = kopr. Nezklamali nás a kopr byl!  Před vystoupením jsme se ještě procházeli v areálu festivalu a koho jsme tam nepotkali? Liborka …. kuriozitou bylo, že jsme potkali jeho dvojníka. Byl pracovitý a dokonce prodával i kebab. Na 17 hodinu byl naplánován průvod, poctivě jsme čekali až nás autobus odveze, ale naše pilotka Sandra, řekla, že musíme počkat na vedení, které se zdrželo na uvítací recepci ….. nevíme, jestli nějaký průvod vůbec byl, ale my jsme nakonec jeli autobusem mezi paneláky a tam jsme sami vystoupili s cca 10 minutovým programem – Pásala volky, Pásla barany, Černá vlna, A já taka dzivočka.
Večer jsme se pak na pódiu před kulturním domem divákům představili s 50-ti minutovým programem. Za naše úsilí jsme byli odměněni řádným potleskem a choreografka Lenka Eliášová řekla, že to bylo pěkné. (Čili 3+)

Program našeho vystoupení:
Na Hukvaldským zámku                                          
Z jedné strany bukovina (Alice )
Rejdák                            
Přiborak                            
Zbujan                                                                                   
Zakukala zezulenka (Petra K.)                   
Čierný orech                            
Zbojnické pásmo                         
Pijácké o víně + Gořalkové (předzpěv: Honza F.)         
Hospoda
Děkovačka

Ani po vystoupení a večeři jsme nelenili a ještě jsme si dali dětskou pěveckou půlhodinku v autobuse (Malý traktůrek, Bořek stavitel, Kačerov, Chip a Dale, Podivuhodné příběhy rodiny Smolíkovy, Bill a Ben, Matýsek kreslíř, Tom a Jerry, Pod dubem, za dubem… repertoár máme opravdu velmi široký ).
Večer se konala na pokoji č.207 valná hromada (účast dívek: 13ks, chlapců: 8ks, zapisující: Jakub Kahánek, blok a tužku zapůjčila Petra Tománková). Nejdříve jsme dali čouda, pak jsme se hromadně  zhulili a navrch jsme si dali perník. Doufáme, že ve Francii budou mít perník?! Těšíme se tam!
Zápisky a hlášky ze schůze:
Sopek: „Kdo nehulí s náma, hulí proti nám!“
Verča Kubalová Kokinovi: „Ale ten tvůj je taky pěkně tvrdý!“ (perník)
!! P.S. Pro Zdenu Tofla: Hotel má 2 hvězdičky a máme 3 ručníky na pokoji !!
Denisa Svobodová zklamala a případ Obtulky převzalo vedení.
Sobota večer a Sandra Wesleyová má už 3x umyté zuby!
Sopek zpečetil slib Sandry a Zdeny, že do 5 let budou mít svatbu. Počet dětí: 0, Titul: oba Dis. Místo svatebního pochodu se bude hrát: Ty jsi, Martine … a Zdenek Tománek si udá sám tóninu. Pozn. Ruda, Strýc Uňa, Sopek a Leňa budou družičky. Jelito, kopyto, platí to!!!
Stav v 1:03 hod. Dívek: 16ks, chlapců: 9ks => Sopek potvrdil, že je to usnášení schopná sestava!

Kolem 3 hodiny ranní se rozcházíme do svých pokojů …
Na 8 hodinu ráno jsme si naplánovali snídani v hotelu. Ke konci snídaně přichází strýc Uňa, hodí nožku přes nožku a čeká. Všichni dopíjíme a odcházíme k autobusu a Uňa stále rozjímá. Číšnice už sbírá talíře okolo na stolech, a když pohlédne na strýce, tak z něj vyjde: „Dal bych si snídani!“ Nějak si nevšiml švédských stolů a toho, že jsme se samozřejmě všichni obsloužili sami. Neděle pro nás znamenala volný den. Pilotka Sandra nám nabídla 3 možnosti výletu – Osvětim, Vadovice nebo hora Žiar. Využili jsme nabídky a rozhodli, že vyrazíme na „Goru“, sluníčko svítilo a tak někteří šli po drogách (cestě), jiní jeli po kolejce (lanovce). Při dojezdu lanovkou a otvírání vína, se rozvinula debata, kdy kdo vrcholí. Lenka odpověděla: „Už!“ a Kokin na počest zdolání vrcholu otevřel láhev vína. Nezapomněli jsme ani na ty, kteří s námi nemohli jet a poslali jim alespoň pohlednici:

Vystoupení za náma,sotva pletem nohama!
Kontakty jsou navázány,další „festy“ nasmlouvány.
Jídlo, hotel – luxus, plusy… a ručníku po 3ks!
Vše zapsáno do deníčku,dali jsme si po perníčku.
Na guře Žiar pospolu, dosáhli jsme vrcholu.
Pak nám bylo blaze,na bobové dráze.
Pivo, víno, Stalin slzy,s Bleskem budem doma brzy!

Někteří z nás ještě potřebovali zvýšit adrenalin a tak se několikrát projeli na bobové dráze. Ve dvojicích to pěkně rychle fičelo! Z gury dolů k autobusu jsem se opět rozdělili na dvě skupiny. Ti co jeli lanovkou, byli dole o poznání dříve a tak jsme přece jen ještě jednou v Polsku vystoupili  - na parkovišti před autobusem. Pravda, nějakou dobu jsme jim trošku parkoviště blokovali, ale diváků bylo dost.

V Ketach jsme měli opět připraven oběd,  při kterém strýc Uňa prohlásil: „I Evik je pěkná, ale Gabka má ty správné tvary!“ Poté už následovala jen cesta domů s pěveckým doprovodem. Byl to sice krátký výlet, ale my jsme si ho opět náramně užili!!!

zapsal: Jakub Kahánek, Tomáš Kalus