2011 - Souborová zabíjačka

Zabíjačka aneb jak zabiť sviňu a mět z teho psinu… máme tady zápis od Markéty Velké :-) 

A druhý tradiční vrchol naší sezony je také za námi. V sobotu 9. dubna proběhla na Hurkách souborová zabíjačka. Sešlo se nás na chalupě u Mrkvů opravdu požehnaně. Nevím, komu se to podařilo spočítat, ale prý nás tam bylo víc jak šedesát. Ještěže Sv. Petr byl v pohotovosti, pesimistické předpovědi počasí se nevyplnily a my jsme mohli většinu času trávit venku. Vevnitř bychom se asi umačkali, i když dobrých lidí se vejde všude hodně.

Hlavní akce proběhla v sobotu, ale někteří (včetně pašíka) se na Hurkách sešli už v pátek, aby nachystali vše potřebné (naloupali česnek, cibuli, nachystali trojnožku, troky atd.) Samozřejmě si našli čas i na zábavu, ale ve vší slušnosti a zodpovědnosti, aby byli na sobotu čerství.
V sobotu vše vypuklo kolem osmé, když přijel pan řezník a přesnou ránou mezi oči poslal našeho 138 kg vážícího čuníka na onen svět. Pak už vše fičelo jako na drátkách – opařit, očistit, pověsit, naporcovat…protože jsou mezi námi i tací, kteří už vědí co a jak se na zabíjačce dělá. Přiložit ruku k dílu chtěli téměř všichni, ale to bychom museli zabíjet aspoň tři prasata, aby se na ně dostalo. A tak, kdo nepracoval, klábosil, popíjel, zpíval, protože o zábavu se starala kompletní cimbálová muzika (základ CM Jana Pustky + přidružení muzikanti).
Čas rychle utíkal, v 11.00 hod byl hotový patnáctilitrový hrnec škvařenice, nastal tedy čas svačiny. Využili jsem hezkého počasí a pěkně mastnou pochoutkou jsme se krmili venku. A po svačině hurá na výrobu tlačenky, jelítek, jitrnic. Kolem 14.00 jsem si mohli zazpívat „už je to uděláno, už je to hotovo“. Po částečném úklidu a dobrém obědě nás čekala jen zábava. Zpívalo se, tancovalo, nechyběla ani kulturní vložka mlaďochů a tombola s hodnotnými cenami, mezi ty zážitkové patřily např. noc s Liborkem, přelet nad Alpami. Vyhlásili jsme výherce v několika kategoriích, třeba: nejmladší účastník, nejlepší míchačka, nejlepší řezník, skokan roku, nejúdernější pár atd.
A zabíjačka se pomalu chýlila ke konci, postupně jsme se ve výborné náladě rozcházeli, u srdce nás hřál pocit skvěle stráveného dne, v žaludku dobroty a cosi páleného, domů jsme si odnášeli spoustu zážitků a také nějakou tu kotletku, bůček nebo jitrničku a další speciality.
Ti, kteří netrvali na pohodlí vlastní postele, zůstali až do neděle, kdy se k nim přidali i někteří pohodlní, kterým se zastesklo po zelí a prejtu. I v neděli se nás tedy ještě sešlo dost, abychom pomohli uklidit, dojíst zbytky a dopít bečku (třetí!).
Co na závěr? Díky našemu zabíjačkovém manažerovi, že se mu zase chtělo takovou fajnou akci zorganizovat.

Cestou na Hůrky naše prase jde,
přiveze se v Golfu, kufry nenese.
Uši mu bimbají, nohy se klepají,
ještě totiž netuší, co mu zítra chystají.

Ref.: Vivivivi vi, pif! vivivivi vi, paf!
vivivivi vi vi, vivivivi vi, chrooooooo!
Vivivivi vi, vivivivi vi,
ratatata, ratatata, ratatatatatatata!

Jednoho dne z rána prase chytla rána,
muzi oči kulky, pojďte na Hůrky.
Máme jelita a jitrnice,
přijdte všichni, nalijem vám po půlce slivovice.

Ref.

Teďkom v žaludku miloučké prase je,
všechno jsme to zvládli, třikrát: jé, jé jé!
V řadě za sebou zpíváme píseň svou,
pojďte všichni, připijem si na zabijačku úspěšnou!

Ref 2.: Vivivivi vi, mňam! Vivivivi vi, mlask!
vivivivi vi vi, vivivivi vi, mmmmmmmm!
Vivivivi vi, vivivivi vi,
pojďte všichni, připijem si na zabijačku úspěšnou!