2017 - 40. Valašský bál

Již počtyřicáté jsme zahájili taneční sezónu Valašským bálem v sále obecního úřadu v Kozlovicích.

 

 

Tentokrát to trefilo na 21. ledna, ale přípravy začaly již mnohem dříve. Měsíc jsme pilně shromažďovali nápady, nacvičovali předtančení a chystali výzdobu. V úterý před bálem už to byl tradiční koloběh přípravných prací, který začal generální zkouškou v úterý, pokračoval natahováním ocelové osnovy na výzdobu v sále ve středu, čtvrtečním pečením preclíků a pátečním vařením, smažením, přivážením laviček, pilováním předtančení a konečně zdobením sálu až do pozdních nočních hodin.

V den D jsme si dali sraz ve čtyři odpoledne, abychom doladili detaily, namazali jednohubky a netrpělivě očekávali první návštěvníky. Ti nedočkaví klepali na dveře již ve čtvrt na sedm, ti pomalejší se „crcali“ až do deváté – jak jenom donutit ty lidi, aby chodili včas?

Stalo se nepsaný pravidlem, že náš bál mívá vždy nějaké speciální zaměření. Letos jsme se inspirovali cirkusem.  Sál se proměnil v cirkusové šapitó, nechyběli ani klauni a maringotka. Výborné občerstvení si návštěvníci mohli zakoupit v baru u Tygřic nebo v pekle, které se proměnilo ve zvěřinec.

V sedm hodin zahájila ples domácí CM Valašský vojvoda, kterou poté vystřídala CM Ondřejnica. Po oficiálním zahájení plesu, kterého se zhostili moderátoři Jakub Kahánek a Petra Klementová, jsme vystoupili s našim novým pásmem „Za čtverák, za čtveráček.“ Poté se muziky na pódiu střídaly v hraní, než je přerušil o půl desáté nástup principála se svými pomocníky na koloběžkách, kteří ohlašovali začátek soutěží. Na parket také naklusali všichni šťastlivci, kteří měli to štěstí a během plesu si od vlezlých maskovaných klaunů vylosovali svůj červený nos -  ten znamenal účast v soutěži.  Šestnáct vyvolených bylo rozděleno do dvou týmů, které se utkaly ve třech soutěžích. Nejdříve ženy předvedly své řidičské schopnosti na koloběžkách a poté muži ukázali, jak jim jde chůze po laně. Bylo to jedna ku jedné, proto bylo potřeba třetí soutěže, ve které se rozhodlo. V té soutěžili všichni. Úkolem bylo prasknout „střední částí svého těla“ balónek, který měl kolega připevněný na hýždích – no sranda byla! J

Pokračovalo lidové veselí při cimbálových muzikách, které doplnila také CM Konopjan. Zlatým hřebem večera bylo půlnoční předtančení, které neslo název „Sen o cirkuse Humberto“. Zde slova nestačí, doporučuji shlédnout na youtube (odkaz v naší fotogalerii). Prozradím jen, že se lezlo hodně vysoko!

A pak má program každý svůj – někdo jde domů doopravdy, někdo o tom jenom mluví a ve skutečnosti si užívá té výjimečné atmosféry Valašského bálu až do rána.

Konec této události byl pro nás až v neděli, kdy jsme uklidili kulturák, dojedli a dopili zbytky a seděli a hodnotili a radovali se, jak se nám to zase skvěle povedlo!

Půlnoční předtančení zde: Sen o cirkusu Humberto

Fotogalerie zde: 40. Valašský bál